Vzpomeneš si?

Vzpomeneš si? — Ewa Farna & Mirai

Do hlavy svý někdy pouštim víc Než bych měla i chtěla, víš Kde mohli jsme být, i když jsi mi neslíbil nic Tak proč se zlobim, žes mi nechal tady na stole klíč? Co když jsme zapomněli, jaký je milovat se? Co když to neumíme, i když hrozně moc chcem? Co když čas nepomůže a jsme už moc daleko? Jen vůně tvojí kůže, chci se tě nadechnout Možná je to tak správně, jen se neumím loučit Ještě tu někdy najdu tvoje věci Proč píšu ti básně? Proč pořád to zkoušim? Řešim, jestli na nás vzpomeneš si Je to tak správně, jen se neumím loučit Ještě tu někdy najdu tvoje věci Proč píšu ti básně? Proč pořád to zkoušim? Řešim, jestli na nás vzpomeneš si Vždycky, když usnu, vzhlížim z velký výšky dolů Do našich oken, vidim jasně až k nám do pokojů Chvíli se zlobíš, chvíli jen tak tiše stojíš Už taky dobře víš, že samo se to nezahojí Co když jsme zapomněli, jaký je milovat se? Co když to neumíme, i když hrozně moc chcem? Co když čas nepomůže a jsme už moc daleko? Jen vůně tvojí kůže, chci se tě nadechnout Možná je to tak správně, jen se neumím loučit Ještě tu někdy najdu tvoje věci Proč píšu ti básně? Proč pořád to zkoušim? Řešim, jestli na nás vzpomeneš si Chcem domů, domů, domů Řekni mi, kde to je? (ooh) Chci domů, domů, domů Řekni mi, kde to je? Už musím, musím se nadechnout Možná je to tak správně, jen se neumím loučit Ještě tu někdy najdu tvoje věci (věci, oh) Proč píšu ti básně? Proč pořád to zkoušim? Řešim, jestli na nás vzpomeneš si Je to tak správně, jen se neumím loučit Ještě tu někdy najdu tvoje věci Proč píšu ti básně? Proč pořád to zkoušim? Řešim, jestli na nás vzpomeneš si